mBank
Poplatky z bezhotovostních transakcí platební kartou jsou řadě lidí dodnes nejasné, a proto se často stávají terčem kritiky. Rozhodli jsme se proto vysvětlit, jak to s těmi poplatky z plateb kartou ve skutečnosti je.
Asi se shodneme na tom, že platba kartou je velmi pohodlný způsob placení. Nemusíme u sebe nosit hotovost, kterou v případě nepozornosti lehce vytrousíme z kapsy nebo nám ji v nestřeženém okamžiku někdo zcizí. Pokud nám někdo ukradne platební kartu, jednoduše ji necháme zablokovat a požádáme banku o novou. Pokud nám někdo ukradne tisícikorunu, nikdo nám novou rozhodně nedá a zablokovat ji na dálku také nepůjde.
U některých obchodníků pořád platba kartou není možná, protože tvrdí, že se jim pořízení platebního terminálu nevyplatí. K rozšíření pohodlné možnosti platit kartou by ale mohlo přispět nedávné rozhodnutí Evropského parlamentu o omezení poplatků, které banky účtují obchodníkům za obsluhu plateb kartou.
Snížení transakčních poplatků, které platí obchodník bance vstoupí v platnost od 9. prosince. U transakcí prováděných debetními kartami bude strop nově činit 0,2 % z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 %. Zastánci tohoto opatření si od něj slibují hlavně větší rozšíření možnosti platit kartou a větší počet platebních terminálů zejména v maloobchodních zařízeních.
V současné době mohou být transakční poplatky až několik procent z celkové platby, obvykle se ale poplatky pohybují kolem 1 %. Platba kartou pro obchodníka ovšem neznamená pouze nevýhody - ani samotné přijímání hotovosti není rozhodně zdarma. Obchodník se musí starat o sběr a převoz hotovosti do banky, což většinou stojí nemalé náklady na bezpečnostní agentury a v neposlední řadě je zde riziko odcizení hotovosti.
Celý poplatek nejde do kapsy banky, jak si někteří myslí. Samotný provoz platebního terminálu logicky něco stojí, stejně tak jako finanční transakce mezi jednotlivými bankami v případě, kdy má majitel obchodu konto u jiné instituce než majitel karty.