mBank
Za počátek Velké hospodářské krize bývá označován 24. říjen 1929. Vžilo se pro něj označení černý čtvrtek. Tento den se na newyorské burze nabízelo k prodeji přes 12 milionů akcií. Nikdo o ně ale neměl zájem, protože v té době už bylo jasné, že je jejich cena nadhodnocená. V mžiku se z nich staly jen bezcenné kusy papíru. Slavná burza na Wall Street musela oznámit krach. Jako dominové kostky se začaly hroutit i další burzy a o den později, v černý pátek, se krize přelila až do Evropy.
20. léta byla v USA ale i v řadě zemí Evropy obdobím obrovského ekonomického vzestupu. USA ale měly výhodu – nepoškodila je první světová válka. Proto se staly průmyslovou velmocí a řada Američanů nabyla dojmu, že tohle zlaté období nikdy neskončí. Lidé si kupovali zboží, o jakém se jim před tím ani nesnilo. Symbolem „luxusu pro všechny“ se staly například automobily Henryho Forda. Díky novince pojmenované leasing si je kupovali i ti, kdo by na ně bez půjčky nikdy neměli. Bankám a úvěrovým společnostem se dařilo a na základě krátkého dotazníku tehdy dostal půjčku téměř každý, kdo měl zájem.
Kromě spotřebního zboží (automobily, rádia, vybavení domácností) si ale Američané ve velké míře půjčovali peníze také na nákup akcií. USA totiž v té době zachvátila investiční mánie. Díky půjčkám si nákup akcií s vidinou pohádkových zisků mohli dovolit i dělníci, sekretářky, úředníci – zkrátka i ti, kdo se o zákoutí finančních trhů nezajímali dost do hloubky. Zvyšující se poptávka logicky hnala ceny akcií nahoru. Podle odborníků ale hodnota akcií koncem 20. let dosáhla svého maxima a hrozilo, že bublina brzy praskne. Lidé opití ekonomickým úspěchem zlatých dvacátých let však varovné signály neviděli nebo vidět nechtěli.
Černý čtvrtek a masivní prodejní vlna následovaná panikou majitelů akcií a další snahou zbavit se cenných papírů za každou cenu přinesly řadě lidí tvrdé probuzení. Americký sen o nekonečném hospodářském vzestupu se rozplynul. Mnozí ztratili důvěru nejen v akcie, ale v celý systém kapitalistického hospodářství. Miliony Američanů přišly o velkou část svého jmění. Ti, kdo se rozhodli svou finanční budoucnost zajistit jen pomocí akcií, přišli o všechno.
Bezprostředně po krachu na slavné newyorské burze začali klienti bank ve velkém vybírat své úspory. Ne všechny banky měly dost velké hotovostní rezervy a nakonec zkrachovaly. Další rodiny a firmy tak kromě peněz ztracených v akciích přišly i o své úspory. Společnosti, které kvůli této situaci nezískaly půjčky na překlenutí krize, rovněž zkrachovaly. O zaměstnání přišly desetitisíce lidí. Bez práce se prý ocitl nejméně jeden ze čtyř dělníků. S dlouhodobým řešením americké krize v podobě souboru opatření nazvaných New Deal přišel v roce 1933 až prezident Franklin Delano Roosvelt.
Ve zbytku světa zasáhla hospodářské krize hlavně státy orientované na export. Na vině byla mimo jiné snížená kupní síla USA. Mezi zasažené státy patřilo i Československo. Obzvlášť zle na tom ale počátkem 30. let bylo Německo. V jeho případě však nebyla na vině jen americká hospodářská krize a s ní spojené ukončení amerických půjček, ale i důsledky prohrané první světové války. Německo platilo ohromné reparace, výnosy uhelných dolů v Sársku muselo odvádět Francii a přišlo o všechny své kolonie. Kritická ekonomická situace nahrávala populistům, a proto stoupala obliba extremistické politické strany NSDAP v čele s Adolfem Hitlerem. Velká hospodářská krize a také důsledky první světové války tak velkou měrou přispěly k začátku největšího konfliktu v dějinách – ke druhé světové válce.