mBank
Za současné řecké zadlužení prý z velké části může hlavně působení premiéra Kostase Simitise v 90. letech. My rozhodně nechceme svalovat vinu jen na jednoho člověka. Kromě toho si i přední ekonomové a politici nad příčinami řecké krize lámou hlavy dodnes. Podepsaly se na ní víc předražené veřejné zakázky související s pořádáním olympiády, nebo neefektivní fungování veřejné správy a jejích zaměstnanců? Nebo za vše může spíš nepořádek a nesrovnalosti ve finančních statistikách? A co by bylo nejlepším řešením?
Ani na tom, jak vzniklou situaci řešit, se experti neshodují. Jihoevropská země se zatím snaží získat peníze zajímavými způsoby, například prodejem ostrovů soukromým vlastníkům. Řecké ostrovy byly ke koupi už před vypuknutím krize, v současné době jich je ale v nabídce mnohem víc. Celkem se Řecko rozhodlo rozprodat zhruba pětinu všech svých ostrovů. Nabídky jsou prý poměrně výhodné, protože ceny nemovitostí v Řecku za posledních pět let výrazně spadly. Pokud byste si tedy pod stromeček chtěli nadělit vlastní ostrov, teď máte jedinečnou šanci. Na prodej jsou i některá olympijská sportoviště z letních her pořádaných v roce 2004. Bohužel jsou však většinou v tak špatném stavu, že o ně moc velký zájem není.
Jak je možné, že se Řecko do tak špatné finanční situace dostalo? Za jednu z klíčových příčin současného masivního zadlužení označují ekonomové vládu socialistického premiéra Kostase Simitise v letech 1996–2004. Toto období charakterizují mimo jiné extrémně vysoké státní výdaje, předražené státní zakázky, finančně náročné pořádání olympijských her a v neposlední řadě falšování finančních statistik poté, co se Řecku v roce 1998 nepodařilo splnit konvergenční kritéria pro vstup do eurozóny. Nakonec (zřejmě právě i díky ne zcela pravdivým údajům poskytnutým EU) Řecko přijalo euro v roce 2001. Jeho reálná ekonomická situace ale vůbec neodpovídala tomu, co bylo pro přijetí nové měny nutné.
Už v té době se otevřela cesta do dluhové pasti. Aktuální situaci okolo řecké krize nedávno shrnul prestižní deník Independent, a sice následovně:
- Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a nad vodou ho drží jen vypůjčené peníze.
- V současné době dluží Řecko zemím EU a dalším finančním institucím víc než 340 miliard eur.
- Aby si Řecko mohlo dovolit splácet tyto půjčky, muselo přistoupit k masivním škrtům, což se logicky jeho obyvatelům moc nelíbí.
- Letos proto Řekové naštvaní z finančních škrtů ve volbách zvolili levicovou stranu Syriza. Premiér Alexis Tsipras nesouhlasil s dalšími požadavky věřitelů a Řekové mu vyjádřili podporu v referendu, které zmíněné požadavky odmítá.
- Nakonec se ale řecký premiér vrátil k jednacímu stolu, protože Řecko se bez vypůjčených peněz zkrátka neobejde. Jeden z dalších kroků, který přijalo, aby mělo z čeho splácet své dluhy, bylo skokové zvýšení DPH u mnoha druhů zboží a pro některé služby.
I když se po červencovém referendu mluvilo o tom, že by Řecko mělo eurozónu opustit, zatím se drží. Až delší čas ukáže, zda své hluboké zadlužení nakonec zvládne.
zpátky