Seriál o zajímavých a bizarních měnách

Cestovatel a IT specialista mBank Aleš Gill už nás ve svých článcích vzal do Uzbekistánu, Iráku a Libanonu.  Dnes se vydáme do chaotické spleti názvů čínských platidel a v Indonésii se z nás dokonce stanou milionáři díky pouhému výběru z bankomatu.

Chaos v Číně
Během své návštěvy Číny bych kromě klasického geografického průvodce uvítal ještě bedekr, který by mě provedl pro cizince neznámými zákoutími čínské měny. Místní peníze se oficiálně jmenovaly rénmínbì, což v českém překladu znamená něco jako lidová měna. Základní jednotkou je známý jüan. Místní mu ale radši říkají kuài. Jeden jüan neboli kuài se dělí na deset jiǎo, pro které ale místní používají spíš název máo. A aby toho nebylo málo, tak se jeden máo dělí na deset fēn. Tyhle nejdrobnější mince jsou sice v praxi v oběhu, ale šance, že se vám skutečně dostanou do ruky, je už poměrně mizivá.
Mizivá pro mě byla i šance mít v čínské měně jasný přehled. Představte si, že by se české platidlo jmenovalo koruna, ale její základní jednotkou by byl tolar. Lidé by pro něj nicméně používali název rubl. Tolar by se navíc dělil na deset stříbrných, kterým by Češi říkali zlaťáky. A tyhle stříbrné nebo zlaťáky by se ještě dál dělily na 10 grošů. Prostě chaos!

Po výběru z bankomatu milionářem
Na závěr ještě jeden exkurz do jihovýchodní Asie. V Indonésii jsem dostal za korunu přibližně 500 místních rupií. Takže za dva tisíce směněných českých korun jsem se tam náhle stal milionářem. To bylo sice hezké, ale v praxi poněkud nepraktické. Jako velký problém se totiž ukázaly bankomaty, respektive jejich kapacita. Z málokterého se dal vybrat víc než milion, což byly v přepočtu ony zmiňované dva tisíce korun.
Za všechno se při tom muselo platit hotově. Nádrž benzínu stála skoro milion, hotel stál půl milionu za jednu noc, občas jsem si chtěl koupit něco k jídlu nebo musel zaplatit vstupné. Zkrátka spoustu času v Indonésii jsem kvůli tomu strávil před bankomaty a prosil je, ať v sobě mají dostatek hotovosti. Nehledě na to, že množství peněz, které máte u sebe, je limitováno objemem vaší peněženky. Maximum té mojí bylo dvacet padesátitisícovek, takže jsem si stejně nemohl vybrat víc, leda bych chtěl peníze nosit místo v peněžence v batohu.
A jaké z toho plyne poučení? Příště si s sebou vezmu víc dolarů a ušetřím si tím pár desítek výběrů z bankomatu.