mBank
Věřte nebo ne, ještě ve 21. století existují oblasti a kontinenty, kde lidé trpí nedostatkem potravin či pitné vody a denně bojují o přežití. V roce 2013 žilo z 1,90 dolaru na den skoro 10,7 procenta obyvatel naší planety. Extrémní chudoba je tak stále aktuální problém. Jak vypadá život těchto lidí?
Díky Daniele Sopkové, která se vypravila na pracovní stáž do Zambie, máme celkem přehled. Tři měsíce strávila v nejchudší čtvrti města Lusaka. Žila tam, navštěvovala místní komunity dětí a učila je.
V Zambii žije 17 milionů lidí a slyšet tu můžete zhruba 72 jazyků. Zemi trápí vysoká nezaměstnanost, která činí 50 procent. Zhruba 68 procent místních obyvatel žije pod hranicí chudoby. Země je rovněž známá výskytem rizikových chorob jako malárie a HIV, jimiž trpí přibližně 15 procent obyvatel. Asi pětina dětí zemře do pouhých pěti let věku…
Denní rutina
Drtivá většina nejchudších lidí v Zambii přebývá v pronajatých chatrčích. V jednom pokoji se často tísní celá rodina – matka třeba s osmi dětmi. Žijí obvykle bez otců, protože muži buď cestují za lepší prací, nebo kvůli své drogové závislosti odcházejí do ghett. Chatrče bývají vybaveny pouze matracemi, gaučem a stolem, židle jsou spíše výsadou bohatších. V každém příbytku je hliněný „sporák“ na uhlí, který slouží k přípravě a ohřívání jídla. Elektřinu a vodu byste v nejchudších čtvrtích, jako je třeba Chibolya, hledali marně. Vodu si místní musejí donášet. Za domkem bývají „toalety“ – pouhá zem, žádná latrína. A tak se děti ani nemůžou vyvarovat žloutence a jiným nemocem.
Strava sestává většinou z cibule, kukuřice, batátů, housenek nebo sušených ryb. Nejběžnějším pokrmem je naschima – kukuřičná kaše, jež slouží jako příloha, ale i hlavní jídlo, protože je levná a obsahuje mnoho proteinů a živin. Deset litrů kaše vás vyjde asi na 200 korun a vydrží celé rodině měsíc až dva. Maso a mléčné výrobky jsou kvůli vysokým cenám sváteční záležitostí. Oběd pro osm lidí, který se skládá z naschimy, cibule a rajčat, tu vyjde (pokud do ceny nepočítáme kaši) na 50 korun.
Příjmy a výdaje
Většina místních chudých lidí si vydělává prodejem na trhu. Nabízejí hlavně pečivo z listového těsta, různé muffiny, vypěstované plodiny jako rajčata, cibule či batáty. Taky vás zajímá, za kolik? Sumy jsou uváděny v místní měně kwacha (ZMK)
- chleba: 8 ZMK (20 Kč)
- sáček těstovin: 6 ZMK (15 Kč)
- vakuovaný salám: 15 ZMK (39 Kč)
- sušenky: 4–10 ZMK (10–26 Kč)
- voda (5 l): 11 ZMK (28 Kč)
- plechovka fazolí: 7 ZMK (18 Kč)
- „pomazánkové“ máslo: 18 ZMK (46 Kč)
- plátkový sýr (ten nejlevnější): 15 ZMK (39 Kč)
- avokádo: 10 ZMK (26 Kč)
Měsíční příjem jedné rodiny činí asi 500 zambijských kwach, v přepočtu asi 1 300 Kč (ne, nesekli jsme se o nulu…). Matky obyčejně vydělávají praním prádla a děti chodí na trh prodávat zeleninu, ovoce nebo pečivo.
Na trhu kromě jiného najdete „pochoutky“ jako krokodýlí maso, obchodují tu však i s elektronikou, hlavně s mobily. Dále prodávají oblečení a různé další předměty, které dokážou vyrobit prakticky z ničeho – gauč z palet, drak z igelitky či míč ze smotané látky.
Vydělané peníze tito lidé však často utrácejí za alkohol a cigarety, jež jsou tu velmi levné. Část putuje na náboženské obřady (žije tu 70 % křesťanů a 25 % muslimů).
Zdravotní systém
Zdravotní péče je v Zambii jen pro ty, kteří si zaplatí pojištění. Dokonce ani v případě banálního problému, jako je slepé střevo, vás bez pojištění v nemocnici neošetří. Nízká informovanost lidí a vzdělávací systém na žalostné úrovni také nepomáhají v boji proti nemocem. Paradox je, že navzdory misionářům, kteří se lidem snažili vysvětlit, aby používali prezervativy, což by snížilo přenos a výskyt HIV, náboženství bylo silnější. Místní faráři častokrát přesvědčili ženy, že právě kondomy jsou virem infikované a že je nemají používat.
Děkujeme Daniele Sopkové za cenné informace a rady, které nám poskytla při psaní tohoto článku.