Přiznáváme, že i my jsme ještě minulý týden znali jen informace z prvních dvou bodů. Teď je řada na vás – co z následujících zajímavostí je pro vás stará známá věc?
- Poprvé je představila japonská společnost Denso Wave Inc. v roce 1994, a to pouze za účelem sledování automobilových součástek.
- QR kódy nemusí být černobílé, stačí jen dostatečný kontrast a mohou hrát různými barvami. Dokonce do nich lze vložit i logo firmy.
- Společnost Audi vytvořila QR kód k příležitosti svého stého výročí. Zaměstnancům dala do rukou černé a bílé destičky, ti je zvedli nad hlavu a na světě byl kód o ploše 159 m2.
- Do QR kódu se vejde 7 089 číselných a 4 296 alfanumerických znaků.
- QR kód může použít úplně kdokoli, nevztahuje se na ně žádná zpoplatněná licence.
- QR kód nemůže být vzhůru nohama – na rozdíl od čárového se dá přečíst ze všech úhlů.
- Použití QR kódu se říká „qiknutí“.
- Podle statistik nejaktivněji „qikají“ lidé ve věku 35 – 44 let, hlavně ženy a nejvíc Japonci a Američani.
- Kromě kruhů v obilí teď na polích frčí i QR kódy. Podle Guinnessovy knihy rekordů je autorem největšího z nich Číňan Xu He. Vytvořil ho 15. 4. 2015 v Cangzhou uprostřed pole pšenice. Kód zabírá plochu 36,100 m². Nikde jsme ale nenašli, jestli ho šlo opravdu načíst ani kam odkazoval.
- Lidé si na sebe nechávají QR kódy i tetovat – skutečně jsou pak čitelné. Bohužel se objevují i zprávy o kódech, které vedou úplně jinam, než jejich nositel zamýšlel, nebo se po jejich načtení zobrazuje chybová hláška. Těžko říct, co je horší…